Slovník - něco málo esoterických pojmů ze slovníku

Slovník

V této kapitole jsem pro vás připravila pár základních pojmů. Nejdříve jsem měla v úmyslu zasvětit případné návštěvníky, kteří nejsou příliš zběhlí v používání pojmů z oblasti psychologie, esoteriky a duchovna. Tento úmysl jsem ovšem bohužel - nebo spíš bohudík opustila krátce po té, co jsem se začetla do slovníku. Nyní vám ty pojmy předkládám nikoliv proto, abych vás poučila, ale abych vás spíše pobavila. Je neuvěřitelné, jak mohou odborníci a filozofové složitě a krkolomně pojmenovat zcela jednoduché věci. A pokud se jedná o pojem trochu složitý, jak jej někdo může chtít osvětlit tím, že na jeho popis použije několik, a ještě složitějších a neznámějších pojmů.
Pojmy jsou rozděleny do více částí, dle pramene ze kterého jsem čerpala, a nebo dle druhu pojmů. 
Například sanskrtské výrazy jsou uváděny samostatně
Tak do toho... bud' nás to poučí, nebo pobaví :-) 

-sanskrtský slovník -  v této části budu uveřejňovat  výrazy ze sanskrtu

Ákáša: sanskrtské slovo, odvozené od kořene kaš-, 'zářit, vyzařovat'. Ve fyzice a psychologii jógy a v hinduistické metafyzice pátý element nebo pátý stav v posunu od tuhého skupenství ke skupenstvé tekutému, plynnému a tepelnému. Obvykle popisovaný jako všeprostupující zářivé pole, jež nelze zachytit běžnými smysly ani mechanickými přístroji, a o němž se předpokládá, že funguje jako fotografická deska, která zaznamenává otisky všech událostí, činů a dokonce i myšlenek.

Ákaša-kronika: Cosi jako videoarchív, nesmírně rozsáhlý soubor záznamů uchovaných v Ákáše, který je kronikou všech lidských skutků, myšlenek a historických událostí. ten, kdo by do ní chtěl nahlédnout a čerpat z ní, musí mít zvláštní schopnosti (především musí bát sám nadán jasnozřivostí). Četbou kroniky Ákáša lze například nabýt vědomostí o událostech, které se odehrávali v minulých životech, či o historii a zániku Atlantidy. Co člověka opravňuje ke čtení záznamů v této kronice, o tom se můžeme jen dohadovat - lze však předpokládat, že nějaký způsob, jak se to naučit existovat musí, právě jako existuje způsob zvládnutí běžného čtení.

Ánanda: V sanskrtu 'blaženost, extáze'. Základní pojem těch východních učení, která tvrdí, že stav blaženosti je Boží přirozeností, prvotní a vrozenou vlastností všeho jsoucího, základním pocitem, který zakoušíme, pokud jsme dosáhli dokonalé jednoty se svým 'Já', s Bohem, Nejvyšší skutečností apod. Stoupenci Bhakti a erotických směrů tak označují prožitkek čisté radosti, jehož lze dosáhnout, jestliže se oddáme vedení guru nebo Boha bez ohledu na své 'já', nebo skrze sexuální extázi chápenou jako duchovní disciplína.Tento termín se též vykládá jako podstata spontánního bytí či života samého, jako čistá vialita, která se oběví, když je odstraněno vše, co jí stojí v cestě.

Árijský: ze senskrtského árja - 'vznešený', což je výraz příbuzný řeckému aristos - 'nejlepší, nadřazený'. Původně název kmene, který zhruba od r.5500 p.n.l. začal určovat charakter indické civilizace. V tomto období nesla Indie jméno Árjavarta - 'Země vznešených'. Později název převzaly některé duchovní směry 19. století (zvláště teosofie), aby tak označili duchovní aristokracii, již řídili indičtí mistři. Později přebrán něměskými nacisty k označení nadřazené rasy bělochů nežidovského původu. Vyjma tohoto neblaze proslulého případu název vždy odkazoval k těm, kteří jsou vznešení a pozdvižení nad ostatní, protože jednají sloužíce Bohu a v říši lidí na sebe berou zodpovědnost za věci, které Bůh ustanovuje ve svém 'nadlidském' království.

- ze: Stručného psychologického slovníku  - Wipedia - Ottova encyklopedie - a jiných slovníků  

Astrální: hvězdný, nadpozemský, netělesný (v různých náboženstvích a filozofii) podoba duše odcházející mezi hvězdy.

Autosugesce: ovlivňování vlastních citů, názorů, nálad, postojů a hodnot; nejčastěji formou přání a tužeb; může být nevědomá i vědomá.

Čarodějnictví: Využívání magických praktik pro získání kontroly nad jinými lidmi a přírodními jevy. Vyplývá z víry v existenci nadpřirozených sil a bytostí, které lze ovládat po provedení určitých obřadů a úkonů. V některých společnostech je čarodějnictví institucionalizovaná, častěji však utajovaná činnost. V křesťanské Evropě považováno za nebezpečnou pověru a pronásledováno, viz také čarodějnické procesy, magie, okultismus. V jiných kulturách tomu někdy bývá jinak, viz šamanismus.

Enigma: záhada, hádanka, tajemství.

Esoterika: vnitřní, skryté (veřejnosti utajené) vědění, k němuž vede cesta přes zasvědcení, změnu mysli a života. Jeho jazykem jsou zejména symboli a obrazy (podobenství a mýty); nabízí pohled na skutečnost odlišný od obvyklé vědecké, filozofické a teologické interpretace; mluví o korespondencích mezi různými vrstvami a regiony skutečnosti; základ hermetických nauk a esoterického lékařství. dříve ji provozovali kněží a mágové; vysvětluje se jako léčitelství, věštění, alternativní medicína, aromaterapie, bioenergetika. představuje pojetí energie jako spojení makrosvěta a mikro světa (vesmíru a člověka) a pojetí těla a duše jako jednoty.

Jóga: systém duševních a tělesných cvičení k ovládnutí mysli, těla a jeho fyziologických pochodů, posiluje soustředění, ovládání, učí lépe poznávat vlastní tělo i psychické reakce.

Meditace: rozjímání, přemítání, soustředění se na vlastní myšlení, uklidnění emocí, zmírnění úzkosti, odpoutávání se od starostí.

Magie: (esoterismus) - pro náboženské, rituální a názorové soustavy vedené snahou o ovládnutí reality s pomocí vyšších bytostí nebo sil.

Magie: je označení s nejasným vymezením, v zásadě se v pohledu na magii střetává hermetický (okultní) a etnologický (vědecký) výklad oba základní výklady si vzájemně odporují a popírají se. Etnologové magii často spojují se šamanismem a čarodějnictvím, je tak chápána jako určitý druh náboženství, který souvisí se snahou ovládat přírodní síly, které překračují momentální poznání společnosti a s vírou, že to za splnění jistých podmínek lze. Hermetický výklad považuje magii za pozůstatek dávné vědy. Další teorie pak považují magii za vědění, nebo schopnosti které člověk ztratil. Okrajově se lze setkat i s názory, že se jedná o vědění sdělené mimozemšťany s čímž prakticky koresponduje názor některých okultistů o tom, že magie byla lidem předána padlými anděly. 

Magie, kouzelnictví, čarodějnictví: obřady a úkony spjaté s vírou ve schopnost člověka ovlivňovat pomocí "nadpřirozených" sil jiné lidi, zvířata, přírodní jevy nebo domnělé duchy a bohy. Rozeznává se magie negativní (zákazy, tabu) a pozitivní, a to napodobující (využívá analogie) nebo dotyková (spojené věci na sebe působí i po přerušení spojení). Dále tzv. bílá magie, která má pomáhat, léčit přispěním "čistých duchů", černá magie má škodit pomocí "zlých duchů". Magie vzniká v prvobytné společnosti jako součást jejího náboženství. Zaříkávání a zaklínání se konají například při zahájení nebo ukončení zemědělských prací, lovu, boje. Odráží stupeň bezmocnosti lidí vůči přírodě. Náboženství třídních společenství magii zatracují jako pověru, avšak všechna (včetně křesťanství) obsahují ve svých obřadech její prvky (modlitby, svěcení, procesí). Magické pojetí světa bylo základem starověkých přírodních filozofických učení i okultismu v antice, středověku a renesanci. Vůči přírodovědě vystupuje magie jako její předhistorie i jako její protiklad. Magické praktiky byly využívány šarlatány k výdělečným účelům.

Podvědomí: duevní obsahy, které jsou v daném okamžiku mimo vědomí jedince, mohou se stát zdrojem patogeních neurotických mechanismů; podvědomí je protikladem vědomého duševního života.

Reiki: slovo reiki je japonského původu. Jsou to vlastně slova dvě ''rei'' a ''ki''
Rei - vesmírný, životadárný ; Ki - energie
Reiki je jedna z nejjednodušších metod přírodní léčby, pracuje na úrovni fyzické, duchovní a emocionální, působí nejen na důsledek, ale především na příčinu nemoci. Reiki je vesmírná životadárná energie, kterou prožíváme jako neomezenou lásku. Používáme ji nejen jako léčbu, ale i pro všestranný rozvoj člověka, poznání sebe sama.

Spiritismus: duchařství, víra v duchy a duše zemřelích a přesvědčení, že je s nimi možná komunikace prostřednictvím média.

Spiritualita: duchovnost, vyhraněná zaměřenost na psychickou stránku člověka a důraz na co nejmenší závislost psychiky na tělesnosti.

Spiritualizmus: názor že bytí je duchovní povahy, že jediným základem života, skutečným bytím je duchovní substance, zatímco bytí tělesné a hmotná skutečnost jsou odvozené.

Tantrický sex: potlačení sexu zaměřeného jen na soulož, erotická stimulace je rozšířena na celé tělo, provází ji celková uvolněnost.

Tao: dle náboženství a filozofie je to cesta, slovo, rozum, zákon, vůle, smysl.

Vědomí: obsah mysli, který si šlověk dokáže vybavit.